Projekt Ilustrace, téma na březen 2016: Tři sovy

O digitálním malování podruhé

25. března 2010 v 15:37 | ajinak |  Zápisky
Chvilku po tom, co jsem přidala rok starou úvahu na téma digitální malby, vzpomněla jsem si na jeden komentář, který jsem sepsala v lednu letošního roku. Týká se téměř toho samého, jen je psán s odstupem pár měsíců a možná je tam ta další zkušenost trochu znát. Asi se budete divit jeho délce, ale když na to tak přišlo a bylo z čeho se vypsat, nakonec je z něj další malá úvaha - a protože je až s podivem, jak často musí člověk digitální tvorbu hájit, dám ho sem taky. Třeba už předem zodpoví některé z otázek, který mohou v souvislosti s tímhle tvořením padnout i tady.


Zdravím,
i já jsem na tenhle článek dnes narazila náhodou, až poslední komentář (hlavně od bodu 4) mi ale nedá a musím zareagovat zase ze svého pohledu:

"Ručně" tvořím už odmala, ale před dvěma roky jsem se dostala právě k digitální malbě. Můžu říct, že díky té vlastní zkušenosti jsem si ujasnila hodně věcí, protože i když jsem třeba předtím měla ruku jakž takž vykreslenou, tohle bylo něco úplně nového - a rozhodně ne tak zjednodušujícího, jak si hodně lidí myslí. Z mého pohledu jde při tvorbě hlavně o výsledek - a ten může být dobrý i špatný, ať už malujete olejem nebo na tabletu, stejně nakonec záleží na schopnostech toho kterého člověka. Už jsem viděla spoustu průměrných děl, ať už vytvořených klasickými technikami nebo digitálně - a naopak děl mistrovských, opět oběma technikami. I při digitální malbě se uplatňují stejné postupy: kompozice, světlo, anatomie atd. Jsou věci, bez kterých by dílo nefungovalo, ať už bylo vytvořené jakkoli, a záleží jen a jen na tvůrci, jak se s tím popere a co se naučí, aby výsledky byly co k čemu. Počítač za vás práci neodvede. Není náhoda, že většina z mistrů digitální malby ovládá i tradiční techniky, dělá spousty skic tužkou, než se vůbec pustí do díla a dost často má ve svém ateliéru kromě monitoru i malířský stojan. Nikdy jsem nebyla zvláštním příznivcem nových technologií, ale když na to přijde, nebudu je hned bez rozmyslu odsuzovat a dělit na dva tábory. Samozřejmě je pravdou, že se dá najít spousta špatných digitálních děl, ale dost možná je to i tím, že tahle technika je právě od základu digitální a není tak problém ji snadno (a rychle) sdílet s ostatními, odpadá skenování atd, díky kterému hodně z tradiční tvorby nikdo jiný než autor ani neuvidí. Ještě možná k tomu rukopisu. Při digitální tvorbě máte volnou ruku v experimentování, můžete si přizpůsobovat nástroje a koneckonců ani ten vlastní rukopis autora se nezapře, takže dost často poznám tvůrce i bez toho, abych musela hledat v růžku podpis. Sama se ještě učím (a nejspíš neustále budu, protože co zlepšovat je pořád), ale popravdě je občas trochu demotivující číst si takové názory, když člověk vkládá do své práce spoustu času, trpělivosti, v neposlední řadě i nadšení - a pak někdo přijde se zobecněním, které opravdu není zas tak na místě.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama